Nejlepší odpověď
Co je dalších 7 knih v katolické Bibli?
Já Omlouvám se, ale protože těch „7 dalších knih“ je součástí Kánonu Bible po stovky let, než se Kristus objevil na zemi, otázka je neplatná: nejsou „extra“, jsou součástí Kánonu!
Skutečnost, že noví Židé, kteří Ježíše zavrhli, je odstranili a protestanti, kteří následovali Židy, kteří Ježíše zavrhli, si místo křesťanského kánonu vzali jejich kánon nedělá je „extra“!
Sedm knih, o kterých mluvíte, je známo jako Deuterokanon ve Starém zákoně (v Novém zákoně byly také deuterokanonické knihy, které vyhodil Martin Luther a protestovali další protestanti {image that!} and put back in):
Z webu „Kánon Písma“:
Za prvních 300 let křesťanství neexistovala žádná Bible, jak ji známe dnes. Křesťané měli starozákonní Septuagintu a doslova stovky dalších knih, ze kterých si mohli vybrat. Katolická církev si brzy uvědomila, že musí rozhodnout, které z těchto knih byly inspirovány a které nebyly. „Mezi teology, biskupy a církevními otci zuřily debaty již několik století o tom, které knihy byly inspirovány a které nebyly“ t. Mezitím bylo svoláno několik církevních koncilů nebo synod, které se touto záležitostí zabývaly, zejména Řím v roce 382, Hroch v roce 393 a Kartágo v letech 397 a 419. Debaty byly někdy na obou stranách hořké. Jedna z nejslavnějších byla mezi sv. Jeronýmem, který měl pocit, že sedm knih není kanonických, a sv. Augustinem, který o nich řekl. Protestanti, kteří o tom píší, budou vždy zmiňovat svatého Jeronýma a jeho opozici a vhodně vynechají podporu svatého Augustina. Zde musím zdůraznit, že spisy církevního otce nejsou neomylnými výroky a jejich argumenty jsou pouze odrazem jejich vlastních soukromých názorů. Když někteří říkají, že sv. Jeroným byl proti zahrnutí těchto sedmi knih, ukazují pouze jeho osobní názor z nich. Každý má právo na svůj vlastní názor. SOUKROMÉ NÁZORY OSOB však PRAVDU VŽDY nezmění. Každý příběh má vždy tři strany, tuto stranu, tu stranu a stranu pravdy. Ať už Jeromeho nebo Augustinův postoj byl správný, musel být urovnán třetí stranou a tou třetí stranou byla katolická církev.
————- ————————————————– —————–
Příběh se nyní dramaticky změnil, když do řešení věci vstoupil papež. Souběžně s názorem sv. Augustin a na popud Ducha svatého vydal papež sv. Damašek I. na římském koncilu v roce 382 dekret s příslušným názvem „ Damasův dekret “, ve kterém uvedl kanonické knihy Starého i Nového zákona. Poté požádal svatého Jeronýma, aby použil tento kánon a napsal nový biblický překlad, který zahrnoval starozákonní 46 knih, které byly všechny v Septuagintě, a nový zákon 27 knih.
ŘÍM MAL SPOKEN, OTÁZKA BYLA VYŘÍZENÁ.
„Církev UZNÁVÁ SVOJI SNÍMEK V INSPIROVANÝCH KNIHÁCH BIBLE. TAK JAK STANOVIL KÁNON SKRIPTURY.“ Fr. Ken Baker
Canon
Písma …
——————– ————————————————– ———-
Kdo vystřelil rozhodující střelu?
——————– ————————————————– ———-
Přečetl jsem mnoho nekatolických článků o původu kánonů Starého i Nového zákona. Všichni nedosáhli pravdy o tom, co se skutečně stalo. To, co se rozhodli spojit, prozradilo jen polovinu příběhu, a i když se to na první pohled zdálo, že to posílilo jejich postavení, bylo to přichyceno nepřesnostmi. ————————————————– ——————
Jak jsem uvedl na jiné stránce tohoto webu, která se nazývá,
„Je polovina Dostatečný příběh „,
“ POLOVINA PRAVDY není vůbec PRAVDA. „
— ————————————————– —————————
Jak asi víte, katolické Bible obsahují 73 knih, 46 ve Starém zákoně a 27 v Novém zákoně. Protestantské Bible obsahují 66 knih, z toho jen 39 ve Starém zákoně. V protestantských Biblích chybí knihy: Tobit, Judith, Baruch, Wisdom, Sirach, 1 a 2 Maccabees a části Ester a Daniela. Katolíky jim říkají „deuterokanonikálové“ a protestanty „apokryfy“. Martin Luther, bez jakékoli autority, těch sedm knih odstranil a během reformace je umístil do přílohy. Zůstali v příloze protestantských Biblí asi do roku 1826 a poté byli úplně odstraněni.
Podrobné informace o postupech Martina Luthera při tomto postupu najdete v dokumentu „Původ Sola Scriptura“, který najdete jinde na tomto webu.
Pamatujte na to, že těch sedm knih bylo v Biblích používaných všemi křesťany od samého základu křesťanství.
————————- ————————————————– —–
Krátká lekce historie …
Helénistická řečtina byla jazykem dne v době Krista. Důvodem byla skutečnost, že Alexandr Veliký dobyl region před několika stovkami let. Hebrejský jazyk byl na cestě ven a pro rozptýlené řecky mluvící Židy byla kritická potřeba překladu hebrejského Starého zákona. Tento překlad zvaný Septuaginta neboli LXX byl dokončen židovskými učenci asi v roce 148 př. n. l. a všechny knihy, včetně sedmi, které Martin Luther odstranil o 1650 let později. Nový zákon má asi 350 odkazů na starý zákon verše. Důkladným prozkoumáním vědci zjistili, že 300 z nich pochází ze Septuaginty a zbytek pochází z hebrejského Starého zákona *. Ukázali, že sám Ježíš Kristus, citovaný ze Septuaginty. Raní křesťané používali Septuagintu na podporu křesťanského učení. Židé byli naštvaní, že tito noví křesťané používají svůj překlad pro křesťanské výhody.
* Slovník Bible, John L. McKenzie, str. 787.
Odpověď
Přesně to, co říkáte, „7 knih navíc“ v katolické Bibli, „většina křesťanů přijímá pouze 66 knih, které máme ve verzi krále Jakuba, jako kanon, ne sedm katolických dodatků, Tyndaleova umírající slova jsou zvěčněna PROTI držení katolické církve v Bibli. A o dva roky později byla jeho modlitba zodpovězena. ,,,,,,,,,,, Z wiki ,,, Zradil představitelům církve v roce 1536 byl podroben složitému veřejnému obřadu a předán civilním úřadům, aby byl uškrcen a upálen na hranici. Říká se, že jeho poslední slova byla „Pane! Otevři oči krále Anglie.“ [15]
Pamatujte, že to byla tehdejší katolická církev, která se provinila mučením a vraždila tisíce křesťanů jen si chtěli přečíst Bibli sami. Zj 17: 6 A viděl jsem tu ženu, opilou krví svatých, krví Ježíšových mučedníků. Když jsem ji viděl , Velmi jsem se divil. Tady je a výňatek z wiki
Tyndaleův postoj ke křesťanské spáse se lišil od názorů katolické církve, která následovala přesvědčení, že spása byla udělena těm, kteří žili podle katolické nauky, a podílel se tak na církevních sedmi svátostech . [26]
Tyndaleův překlad zpochybnil víru, že člověk musí činit pokání, aby mu Bůh odpustil své hříchy. Accordi v souladu s Tyndaleovým novozákonním překladem a dalšími protestantskými reformátory,
vše, co věřící musel udělat, bylo činit pokání s upřímným srdcem a Bůh by odpustil.
Tyndaleův překlad Bible také vyzval katolickou církev mnoha jinými způsoby. Například Tyndaleův překlad Bible do lidového jazyka ji zpřístupnil obyčejné anglicky mluvící osobě. Tyndale chtěl, aby měl každý přístup k písmům a dal obyčejným lidem možnost si je přečíst sami, ale rozhodně Protestantská orientace ve výběru použitých slov a v jejích anotacích,
které byly zaplněny Tyndaleovými protestantskými vírami.
Největší výzvou, kterou Tyndaleova Bible způsobila katolické církvi, je nejlépe to shrnul sám Tyndale, když uvedl jeden ze svých hlavních důvodů pro překlad Bible. Nejznámějším Tyndaleovým cílem bylo „[způsobit chlapce, který řídí pluh znát více písem] než duchovní dne “,
mnoho z nich bylo špatně vzdělaných.
Tím se Tyndale snažil podkopat katolickou církev uchopte jak přístup k Písmu, tak jeho výklad. Tyndaleovi nebylo zapotřebí římskokatolické kněžství jako prostředník mezi člověkem a Bohem.
A zde je jejich odsouzení od Krista
Rev 22:18 Varuji každého, kdo slyší slova proroctví této knihy: pokud k nim někdo přidá, Bůh mu přidá rány popsané v této knize,