nejlepší odpověď
Není to obecně uvedeno přímo, ale idiomaticky. (Vždy mě to považovalo za zajímavé.)
řekněte „I need to do X“ v japonštině se obvykle doslovně překládá: „Pokud neučiním X, nebude to možné / nebudu moci jít.“ Například:
Musím jít : 行 か な く ち ゃ い け ま せ ん。 (Svítí: Chystám se nebude dobře) 行 か な け れ ば な り ま せ ん。 (Pokud nepůjdu, [nebude] „se stane.) 行 か な い と (Pokud ne“ t go …)
(Nenechte se zmást dvěma „gos“ v prvním příkladu. Použitím tohoto vzoru by „potřebuji jíst“ bylo 食 べ な く ち ゃ い け ま せ ん。 také Všimněte si, že ち ゃ je kontrakce て は
Existují samozřejmě i jiné způsoby, jak to vyjádřit, s různými nuancemi.
Viz: Vyjádření „musí“ nebo „musí“
Odpovědět
Existuje několik způsobů, jak říci „protože“ v japonštině, a přestože některé další z odpovědí se může zdát, že nejsou nutně zaměnitelné.
～ せ い で nebo ～ の せ い で:
～ せ い で (~ sei de) se používá k připisování viny . Je to jen používá se se zápornými výsledky a označuje, že je na vině činitel uvedený v první větě.ジ ョ ン さ ん が 遅 れ て し ま っ た せ い で 、 私 た ち は 電車 に 間 に 合 わ な か っ たた) Při sledování podstatného jména se používá の せ い で.
～ お か げ で nebo ～ の お か げ で:
Naopak, pokud je výsledek pozitivní, ～ お か げ で (~ okage de ) se používá k poskytnutí kreditu. Jednou z běžných funkcí je pokořit se při používání s nadřízenými nebo o nich. Na otázku „お 元 necessarily で す か？“ („Je vám dobře?“ Nebo „Jak se máte?“) Někdo, komu nejste nutně blízcí, je běžná (a elegantní) odpověď „は い 、 お か げ さ ま で “ („Ano, díky vám.“). Někdy bude psáno s kanji jako お 蔭 で, ale obvykle je to napsáno hiraganou.
～ で:
～ ～ (~ de) je podobné oběma výše, ale nevydává žádný rozsudek. Jednoduše hlásí informace.雨 で 試 合 は 中止 に な っ た。 („Hra byla zrušena kvůli dešti.“)
～ た め, ～ た めで:
～ た め で (zkrotit de) je podobné ～ で v tom, že poskytuje informace, ale obvykle se používá, je-li o výsledku něco, o čem bylo rozhodnuto kvůli příčině (srov. ～ た めに „~ tame ni“ – „pro“ nebo „kvůli“).吹 雪 の た め で 、 新 幹線 は 今 停車 し て い る。 („Vzhledem k vánici je Shinkansen v současné době zastaven.“)
～ か ら ・ ～ の で:
První „Protože“, většina lidí se učí v japonštině, je ～ か ら (~ kara). Je to nejpřímější způsob, jak to říci, protože se používá ve většině situací. Podobně jako u ～ か ら je ～ の で (~ uzel), který je obecně považován za měkčí a nepřímější formu ～ か ら. Ve většině případů jsou zaměnitelné, ale pokud od někoho něco požadujete, chcete se vyhnout ～ か ら. Je to přímočarost, která někoho pravděpodobně odradí, zvláště pokud žádáte o laskavost.
„Mám horečku, mohu dnes jít domů brzy?“
熱 が出 て い る か ら 帰 ら せ て い た だ け ま せ ん か？ je příliš přímé.
熱 が 出 て い る の で 帰 ら せ て い た だ け ま せ ん か？ zní jemněji a je méně pravděpodobné, že by někoho urazil.
Rozdíl mezi ～ か ら a ～ の でje jedním z nejvíce diskutovaných témat v japonské lingvistice, takže je pravděpodobné, že najdete někoho, kdo říká, že je vždy zaměnitelný. Ve věcech 上下 関係 je však obvykle lepší chybovat na straně opatrnosti.
Pokud je výsledek negativní, bude ponechán implicitní a věta bude následovat po ～ の で nebo ～ か ら
電車 が 来 な か っ た の で 、、 （遅 な っ て し ま っ た） „Vlak nepřišel tak… (zpozdil jsem se)“
Existují i jiné způsoby říci, protože také. Můžete začít větu s な ぜ な ら (naze nara) nebo な ぜ な ら ば (naze naraba), která se používá k zvýraznění důvodu. Při vysvětlování můžete větu ukončit pomocí with ん だ (~ nda) nebo ～ だ か ら だ (~ dakarada). Existují i jiné způsoby, že jsem příliš líný na to, abych do této odpovědi zahrnul.
Japonština je bohatý, jemný a fascinující jazyk.