Nejlepší odpověď
Jen pro shrnutí předchozích komentářů: v dnešní Itálii existují dvě slova překládající „táta“ (kromě ostatních starších , nářeční a téměř zmizel termíny): „papà“, velmi starý import z francouzštiny, dnes převládající ve většině italských regionů; a „babbo“, což je slovo toskánské lidové mluvy, se většinou považuje za „kolébku“ italského literárního jazyka. „Babbo“ samozřejmě zcela převládá v Toskánsku a stále je majoritní v okolních regionech: Umbrie, Marche, Romagna, Severní Lazio. Mimochodem, jediný z těchto regionů geograficky patřících do severní Itálie je Romagna; Toskánsko a ostatní jsou ve střední Itálii; považovat slovo „babbo“ za severoitalské slovo je do značné míry nesprávné. Nakonec se „babbo“ stále používá někde na Sardinii (kvůli historickým obdobím toskánského vlivu) a sporadicky i v jiných regionech, s výjimkou extrémních jižních (Sicílie, Kalábrie a jižní Apulie), kde „babbo“ negativní význam slova „hloupý, atrapa, hrnek“.
Odpověď
„Papà“ se nejčastěji používá k označení „otec“. V některých oblastech severní Itálie se „babbo“ (ne „babo“) také používá spolu s variacemi k označení náklonnosti, jako je „babbetto“ o „babbino“ (skvěle používaný Puccinim v árii „O Mio Babbino Caro“ – „Oh Můj milovaný otče “z komiksové opery„ Gianni Schicchi “).
Při použití„ babbo “jako v sicilském dialektu bych však postupoval opatrně, což znamená někoho, kdo není moc chytrý.