Nejlepší odpověď
23 Všichni zhřešili a nedosáhli Boží sláva;
Ježíš uvedl, že jsme všichni hříšníci. Nikdo z nás není dost dobrý na to, aby si zasloužil vstup do nebe sám. Neustále hřešíme. Deset přikázání nám dokazuje, že jsme všichni hříšníci. Všichni jsme lhali, kradli, toužili, nenáviděli a vyhledávali. Stačí jediný hřích, abychom se stali nezpůsobilými vstoupit do nebe.
19 Cti svého otce a svou matku: a svého bližního budeš milovat jako sebe sama.
Před Byl jsem spasen, pochyboval jsem, zda vstoupím do nebe. Věděl jsem, že jsem neodpovídal Božím standardům. V Římanům 3:23 čteme, že jsme všichni nedosáhli Boží slávy. Nejsme dost dobří, abychom vstoupili do nebe, nezasloužíme si to osobními zásluhami. Zní to sklesle a depresivně, že?
Dále v Izajášovi 64: 6 čteme, že i naše nejlepší skutky jsou přirovnávány ke špinavým hadrům. To je skutečně odrazující. Prostým faktem je, že se nemůžeme stát způsobilými vstoupit do nebe. Podmínkou způsobilosti do nebe je, abychom byli duchovně bezhříšní. Ale spáchali jsme tolik hříchů, není možné vstoupit do nebe. Potřebujeme, aby všechny naše hříchy byly odpuštěny. A to odpuštění je to, co se stane v okamžiku, kdy dáme malou víru v Ježíše jako Pána a Spasitele. Je to naše víra v Krista, která nás zachraňuje, díky čemuž jsme duchovně bezhříšní a věčně spaseni.
17 Bůh poslal ne jeho Syn na svět, aby svět odsoudil; ale aby svět skrze něj mohl být zachráněn.
V Jan 3:16, čteme nejslavnější verš spásy ve Svaté Bibli. Jan 3 vysvětluje, že nás odsuzují naše vlastní hříchy. Desatero přikázání uvádí deset zákonů, ale v Pentateuchu se nachází velmi vyčerpávající seznam hříchů, ve skutečnosti jich je více než 600.
Jsme spaseni milostí skrze víru v Ježíše Krista jako Pána a Spasitele. Všechny naše hříchy jsou odpuštěny a vymazány v ojedinělém okamžiku, kdy vložíme důvěru v Ježíše jako Syna Božího a Spasitele. Stáváme se duchovně bezhříšnými a věčně spaseni.
Ježíš zachraňuje.
Odpověď
Důvodem, proč Bůh posílá lidi do pekla, není odstranění hříchu, ale odplata (Potrestat) hřích. Pro odstranění hříchu Bůh již zavedl jiný (jediný) účinný způsob nápravy. Odeslání mužů do pekla je také trestem za to, že nepřijali tento nápravný způsob.
Bůh jasně ukazuje, že jediným prostředkem k nápravě hříchu je Jeho (Boží) vlastní oběť, protože lidé nejsou schopni kompenzovat jejich vlastní hříchy. Je to jako syn bez peněz a bez práce, bohatého muže, který porušuje dopravní pravidlo, které si za trest zaslouží vysokou pokutu. Sám (syn) není schopen tuto pokutu zaplatit. Jelikož je však jeho otec bohatý, je (otec) připraven zaplatit pokutu za svého syna, aby zachránil svého syna před vězením. Přestože se otec nedopustil žádného trestného činu / chyby, zaplatí pokutu za jeho syn. Pokud on (syn) vezme peníze od otce a zaplatí to žadateli (zde policie / dopravní úřad), jistě bude syn doručen z trestu / vězení. Ale co když syn není připraven potvrdit / přijměte peníze na své jméno ..! Jeho zločin nebude odškodněn a nakonec musí jít do vězení.
Tento jednoduchý příklad je téměř pravdivý i v případě záležitosti člověk / Bůh / hřích / peklo / odpuštění a také zde položená otázka. Člověk je hříšný. Hřích vstupuje do celého lidstva bez jakékoli výjimky. Pouhým jedním nebo několika dobrými skutky nás samotných nelze naše hříchy vyrovnat. K tomu je nevyhnutelná zbožná oběť. Za tímto účelem se sám Bůh vtělil na tuto Zemi a vzal lidskou podobu jako Pán Ježíš Kristus. Ale žil zde jako obyčejná lidská bytost, protože mu bylo předurčeno, aby byl obětován za lidské bytosti. Nakonec se stal obětí na kříži a stal se lékem na lidské hříchy. Každý, kdo musí získat kompenzační výsledek skrze Jeho oběť, musí přijmout pouze Jeho (Pána Ježíše) jako svého Pána a Spasitele. Ti, kteří přijímají Boha tímto jediným vykupitelským způsobem, tj. Jeho obětí, budou jistě spaseni z pekla, protože jeho kompenzováno obětí Pána Ježíše. Nemůže být nakonec poslán do pekla. (Přijetí Jeho vykupitelské cesty znamená přijmout Ho jako Pána a Boha vírou a pouze uctívat Ho). Ale co ti, kteří se zdráhají přijmout Pána Ježíše a Jeho vykupitelskou oběť ..? Určitě musí být posláni do pekla, protože Bůh je také spravedlivý soudce.
Takže na závěr: Lidé jsou posíláni do pekla nikoli proto, aby se zachránili před hříchem, ale jako trest. Tento trest je věčný, bez jakéhokoli konce … Půjdeme-li do pekla, nikdo také nebude osvobozen od hříchu. Aby mohli být vykoupeni z hříchu a pekla, musí každý člověk přijmout Pána Ježíše jako svého Boha a Spasitele (Jeho oběť). Všichni, kdo to odmítnou, budou posláni do pekla.