Nejlepší odpověď
„Zvláštní soud“ znamená zvláštní soud zřízený podle oddílu 3 zákona o zvláštních soudech z roku 1979
Zvláštní soudy obecně zkoušejí trestní případy,
ale existují i zvláštní soudy pro hospodářské trestné činy a některé trestné činy v oblasti práva obchodních společností
ZÁKON O ZVLÁŠTNÍCH SOUDECH, 1979 1
ZÁKON Č. 22. Z ROKU 1979 ZÁKON O POSKYTNUTÍ RYCHLÉHO ZKUŠEBNÍHO ZŘÍZENÍ URČENÉHO TRESTU PORUŠENÍ.
[16. května 1979].
BEZ toho, že jej přijal parlament ve třicátém roce takto: –
1. Krátký název a rozsah.
(1) Tento zákon může být nazýván zákonem o zvláštních soudech z roku 1979.
(2) Rozšiřuje se na celou Indii kromě státu Džammú a Kašmír.
2. Definice. V tomto zákoně, pokud kontext nevyžaduje jinak, –
a) „zákoník“ znamená trestní řád, 1973; (2 z roku 1974)
b) „prohlášením“ ve vztahu k trestnému činu se rozumí prohlášení učiněné podle části 5 týkající se takového trestného činu;
c) „zvláštní Soud „je zvláštní soud zřízený podle oddílu 3;
d) slova a výrazy používané, ale nedefinované v tomto zákoně, ale definované v Kodexu, mají stejný význam jako v Kodexu.
3. Zřízení zvláštních soudů.
(1) Ústřední vláda zřídí oznámením v Úředním věstníku dostatečný počet soudů, které se budou nazývat zvláštními soudy.
(2) A Zvláštní soud se bude skládat ze zasedání soudce Nejvyššího soudu jmenovaného předsedou Nejvyššího soudu v místních mezích, v jehož jurisdikci se Zvláštní soud nachází, se souhlasem předsedy Nejvyššího soudu v Indii. Vysvětlení – Jakýkoli odkaz na Vrchní soud nebo na nejvyššího soudce nebo soudce Vrchního soudu se ve vztahu k území Unie, kde má Soud soudního komisaře, vykládá jako odkaz na uvedený Soud soudního komisaře nebo soudnímu komisaři nebo případně dalšímu soudnímu komisaři.
4. Uvědomování případů zvláštními soudy. Zvláštní soud vezme na vědomí nebo projedná případy, které mu byly předloženy nebo které mu byly postoupeny, jak je uvedeno dále.
5. Prohlášení ústřední vlády o případech, které mají být řešeny podle tohoto zákona.
(1) Pokud je ústřední vláda toho názoru, že existují důkazy prima facie o spáchání trestného činu, kterého se údajně dopustil osoba, která zastávala vysokou veřejnou nebo politickou funkci v Indii a že v souladu s pokyny obsaženými v preambuli tohoto zákona by měl být uvedený trestný čin projednán podle tohoto zákona, ústřední vláda vydá v tomto smyslu prohlášení v každém případě, v němž má výše uvedené stanovisko.
(2) Toto prohlášení nebude zpochybněno žádným soudem.
6. Účinek prohlášení. Pokud bude takové prohlášení učiněno v souvislosti s jakýmkoli trestným činem, bez ohledu na ustanovení Kodexu bude jakékoli stíhání v souvislosti s tímto trestným činem zahájeno pouze u zvláštního soudu určeného ústřední vládou a jakékoli stíhání v souvislosti s tímto trestným činem bude zahájeno u kteréhokoli soudu stání převedeno na zvláštní soud určený ústřední vládou.
7. Čeká se na odvolání nebo revizi k Nejvyššímu soudu. Pokud ke dni prohlášení ve vztahu k jakémukoli trestnému činu čeká na odvolání nebo revizi proti kterémukoli rozsudku nebo příkazu v trestním stíhání ve vztahu k takovému trestnému činu, ať již probíhajícímu nebo zlikvidovanému, jakýkoli odvolací soud nebo revize, předán k dispozici Nejvyššímu soudu.
8. Pravomoc zvláštních soudů, pokud jde o společné soudy. Zvláštní soud má pravomoc soudit jakoukoli osobu dotčenou trestným činem, za který bylo učiněno prohlášení, buď jako hlavní, spiklenec nebo pomocník, a všechny další trestné činy a obviněné osoby, které mohou být společně souzeny v jednom procesu v souladu s Kodexu.
9. Postup a pravomoci zvláštních soudů.
(1) Zvláštní soud bude při soudních řízeních v těchto případech postupovat podle předpisu, pokud jde o soudní případy před soudcem.
(2) Zvláštní soud může za účelem získání důkazů o jakékoli osobě podezřelé z přímého nebo nepřímého dotyčného nebo zasvěceného trestného činu udělit této osobě milost za podmínky, že bude plně a pravdivě zveřejněna veškeré okolnosti, které jsou podle jeho znalostí týkající se trestného činu a každé další dotčené osoby, ať už jako hlavní, spiklenec nebo pomocník při jeho spáchání, a jakákoli takto udělená milost se pro účely článku 308 kodexu považují za nabídnuté podle oddílu 307 z toho.
(3) S výjimkou výslovně stanovených v tomto zákoně se ustanovení kodexu použijí, pokud nejsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, pro řízení před zvláštním soudem a pro pro účely uvedených ustanovení Kodexu se zvláštní soud považuje za Nejvyšší soud a má veškeré pravomoci Nejvyššího soudu a osoba, která vede stíhání před zvláštním soudem, se považuje za veřejného žalobce .
(4) Zvláštní soud může na jakoukoli jím odsouzenou osobu uložit jakýkoli trest povolený zákonem pro potrestání trestného činu, za který je tato osoba odsouzena.
10. Pravomoc Nejvyššího soudu předávat případy.
(1) Kdykoli se Nejvyššímu soudu ukáže, že příkaz podle tohoto oddílu je vhodný pro účely spravedlnosti, může nařídit, aby byl projednán jakýkoli konkrétní případ. převeden z jednoho zvláštního soudu na jiný zvláštní soud.
(2) Nejvyšší soud může podle tohoto oddílu jednat pouze na žádost generálního prokurátora Indie nebo zúčastněné strany a každá taková žádost být podáno návrhem, který, s výjimkou případů, kdy je přihlašovatelem generální prokurátor Indie nebo generální advokát státu, bude podporován čestným prohlášením nebo potvrzením.
(3) Pokud je přihláška výkon pravomocí udělených tímto oddílem se zamítá, může Nejvyšší soud, je-li toho názoru, že žaloba byla lehkomyslná nebo nepříjemná, nařídit žadateli zaplatit jako náhradu jakékoli osobě, která proti žádosti podala takovou částku, která nepřesahuje tisíc rupií, jak to může v oběhu považovat za vhodné okolnosti případu.
11. Odvolání.
(1) Bez ohledu na cokoli v Kodexu je možné odvolat se proti jakémukoli rozsudku, rozsudku nebo příkazu, který není mezitímním příkazem, zvláštního soudu u Nejvyššího soudu, a to jak ve věci, tak v o zákonech.
(2) Pokud není uvedeno výše, proti jakémukoli rozsudku, trestu nebo příkazu zvláštního soudu nelze podat opravný prostředek proti žádnému soudu.
(3) Každé odvolání podle tohoto oddílu se upřednostňuje ve lhůtě třiceti dnů od data rozsudku nebo nařízení zvláštního soudu: Za předpokladu, že Nejvyšší soud může po uplynutí uvedené lhůty třiceti dnů podat odvolání, pokud je přesvědčen, že navrhovatel měl dostatečný důvod, aby ve lhůtě třiceti dnů neupřednostňoval odvolání.
12. Pravomoc vytvářet pravidla. Nejvyšší soud může oznámením v Úředním věstníku přijmout případná pravidla, která považuje za nezbytná pro účely tohoto zákona.
13. Oznámení podle oddílu 3 a prohlášení podle oddílu 5 se předkládají Parlamentu. Každé oznámení učiněné podle pododdílu 1 oddílu 3 a každé prohlášení učiněné podle pododdílu 1 oddílu 5 musí být předloženo každé komoře parlamentu, jakmile to bude možné.
Odpověď
Aby byla zajištěna rychlá likvidace trestných činů, na které lze uložit trest podle zákona o společnostech z roku 2013 a za které je možné uložit trest odnětí svobody na dva roky nebo více, oznámilo ministerstvo podnikových věcí ustanovení týkající se „zvláštního Soudy s účinkem od 18. května 2016. Záměrem zřízení těchto soudů je umožnit soudním soudům, aby se pokusily o menší porušování, a že závažnější trestné činy by měly řešit zvláštní soudy.
VYMEZENÉ ZVLÁŠTNÍ SOUDY
Stávající soudy ve státě Maháráštra, Džammú a Kašmír, Goa, Gudžarát, Madhjapradéš, Západní Bengálsko a území Unie na Andamanských a Nikobarských ostrovech, a Dadra a Nagar Haveli a Daman a Diu byli jmenováni jako zvláštní soudy pro účely trestných činů podle zákona o společnostech z roku 2013. Podle oznámení byly tyto soudy určeny pro účely soudního jednání o trestných činech, za které lze podle zákona o společnostech z roku 2013 uložit trest odnětí svobody na 2 roky a více.
TRESTNÉ ČINY PROVEDENÉ ZVLÁŠTNÍMI SOUDY
Podle ustanovení zákona o společnostech z roku 2013 jsou následující trestné činy označeny zvláštními soudy:
(i) trestné činy, pro které zákon o společnostech z roku 2013 stanoví trest odnětí svobody na dva roky a více;
ii) případy postoupené soudcem (pokud se domnívá, že zadržení není nutné) pro jakýkoli trestný čin spáchaný podle Zákon o obchodních společnostech z roku 2013. Toto ustanovení vstoupí v platnost, když je osoba zatčena a zadržena ve vazbě, a zdá se, že vyšetřování nelze dokončit do 24 hodin, jak to vyžaduje trestní řád, 1973 ( CrPC ) a lze se domnívat, že obvinění nebo informace jsou opodstatněné, a smír je povolen soudcem na dobu nepřesahující 15 dnů (pokud je nařízeno soudním soudcem) nebo 7 dnů (nařízeno výkonným soudcem), podle okolností.V takových případech má zvláštní soud stejnou pravomoc jako soudce příslušný k projednání takového případu;
(iii) vzít na vědomí trestný čin podle zákona o společnostech z roku 2013, aniž by k němu byl obviněný zavázán k soudu při: (a) prozkoumání policejní zprávy o skutečnostech tvořících takový přestupek, nebo (b) pokud byla podána stížnost v jeho zastoupení;
(iv) pokusit se na stejném soudu o přestupek za který může být obviněný obviněn podle CrPC kromě trestného činu podle zákona o společnostech z roku 2013;
v) pokud to zvláštní soud uzná za vhodné, může souhrnně projednat jakýkoli trestný čin podle Zákon o obchodních společnostech z roku 2013, za který lze uložit trest odnětí svobody na dobu nepřesahující 3 roky, za předpokladu, že v případě jakéhokoli odsouzení v takovém procesu nemůže být osoba odsouzena k trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok.
ODVOLÁNÍ / REVIZE OD SPECIÁLNÍCH SOUDŮ PO VYSOKÉ SOUDY
Zejména za účelem pobavení odvolání a revize Vrchnímu soudu byla přiznána příslušnost, jako by zvláštní soud v místních mezích jurisdikce vrchního soudu byl soudem projednávajícím případy v místních mezích jurisdikce vrchního soudu.
Další informace o právu společností naleznete na http://www.lawgaan.in
– S pozdravem,
Nimesh Kumar (Corporate Lawywer)
ACS, LL.B,