Nejlepší odpověď
Ahoj,
Srdcem je čerpadlo, které generuje hnací tlak pro cirkulaci krev (P1 = arteriální tlak na předchozích stránkách). Srdce ryby má jednu síň a jednu komoru; toto je na rozdíl od lidského (savčího) srdce, které má dvě oddělené síně a dvě oddělené komory. V rybím srdci se nacházejí také další dvě komory: sinus venosus a bulbus arteriosus
Krev z tělo s nízkým obsahem kyslíku vstupuje do atria přes sinus venosus, který obsahuje kardiostimulátorové buňky, které iniciují kontrakce. Krev je čerpána do komory atriem, což je tenkostěnná svalová komora. Potom je krev pumpována do bulbus arteriosus komorou: tlustá komora se spoustou srdečního svalu. Komora je zodpovědná za tvorbu krevního tlaku. Poslední komora, bulbus arteriosus, má jedinečnou strukturu a jednou z funkcí je tlumení tlakového impulzu generovaného komorou. Proč? Dalším orgánem po bulbus arteriosus jsou žábry a jsou tenkostěnné a mohou se poškodit, pokud se pulzní tlak (nebo absolutní tlak) zvýší. Bulbus arteriosus obsahuje elastické složky, ale ne mnoho svalových vláken.
Doufám, že to pomůže! ☺️
Odpověď
Toto je otázka „proč“. Věda je schopná odpovědět na otázky „co“ – otázky.
Jaké oběhové systémy se nacházejí u zvířat s páteří (obratlovci)?
(1) Ryby mají nejjednodušší (jednoduchý) oběhový systém: krev proudí ze dvoukomorového srdce (atria a komory) žábry, kde kyslík je absorbován z vody a uvolňuje se oxid uhličitý. Okysličená krev poté proudí přímo dále do zbytku těla. V tkáních se odstraňuje kyslík, známý jako odkysličení a oxid uhličitý, jeden z konečných produktů metabolismu, se přenáší do krve.
(2) Obojživelníci mají dvě oběhové cesty: jednu pro pohyb krve plícemi a kůží, aby došlo k okysličení, a druhou pro transport okysličené krve do zbytku těla. Krev je čerpána srdcem se třemi komorami, dvěma síněmi a jednou komorou.
(3) Plazi mají také dvě oběhové cesty ; krev se okysličuje pouze plícemi a nikoli kůží, jako je tomu u obojživelníků. Srdce má tři komory, ale komory jsou částečně odděleny přepážkou, takže oběh do plic a srdce je částečně oddělen, ale stále dochází k určitému míšení okysličené a odkysličené krve. (S výjimkou krokodýlů a aligátorů)
(4) Savci a ptáci mají srdce se čtyřmi komorami, které úplně oddělují okysličenou a odkysličenou krev – pumpuje okysličenou krev tělem a odkysličenou krev pouze do plic.
Nyní pro nějaké spekulace o „proč?“
Ryby, obojživelníci a plazi jsou „chladnokrevní“ zvířata . To znamená, že jejich metabolismus se dokáže přizpůsobit teplotě okolí a zpomalit potřebu kyslíku. Stejné množství kyslíku je absorbováno do krve, aby bylo možné dosáhnout metabolických potřeb, a metabolická aktivita se přizpůsobí množství dostupného kyslíku, pokud je omezena. Proto je pouze potřeba mít krev v těle při mírně zvýšeném obsahu, spíše než při maximálním možném obsahu. Savci a ptáci jsou naopak teplokrevní . To znamená, že jejich metabolismus je závislý na liberálním přísunu kyslíku i v klidovém stavu, což se zvyšuje s aktivitou. To znamená, že je vždy potřeba dodávat do těla maximální množství kyslíku, které může krev nést. Při přechodu na teplokrevný metabolismus bylo proto nutné oddělení oběhu do plic od těla srdcem se dvěma samostatnými stranami. Pokud je u savců nedostatek kyslíku, metabolismus se změní na anaerobní („bez kyslíku“) dráhy, které jsou méně účinné z hlediska výroby energie z potravy a vedou k konečným produktům (například kyselině mléčné), které nelze tak snadno vyloučit jako oxid uhličitý a voda a jak se hromadí, brání metabolismu. Existuje další faktor, který souvisí s tlaky v plicním a systémovém oběhu. U ryb je krev čerpána žábry ai poté zůstává dostatečný tlak, aby pokračovala v oběhu tělem a zpět do srdce. V srdci obojživelníků a plazů znamená jedna komora, že tlak v plicním oběhu musí být stejný jako v systémovém oběhu.Kvůli nižším nárokům na kyslík, jak je vysvětleno výše, je v obou obězích zapotřebí menšího průtoku, takže dojde k „rovnováze“ zhruba stejného průtoku oběma oběhy. Naproti tomu savci potřebují vysoký průtok plícemi a tělem, aby udrželi metabolismus a navíc při vysokém tlaku v systémovém oběhu, aby periferní tkáně mohly regulovat své vlastní potřeby kyslíku. Tato regulace se provádí tak, že se malé krevní cévy stahují nebo dilatují, protože každá okolní skupina „vyžaduje“ změny kyslíku. Systémový odpor je tedy mnohem vyšší než plicní odpor, proto je v systémovém oběhu mnohem vyšší tlak poskytovaný levou komorou než plicní oběh poskytovaný pravým srdcem. Z toho vyplývá, že jedna komora by nebyla schopna generovat dva různé tlaky pro dva oddělené oběhy.
Existuje řada vrozených abnormalit srdce, které vedou ke smíchání neokysličené krve zprava srdeční komory s okysličenou krví nalevo, a tak pumpují směs do těla. Jejich oběh je tedy srovnatelný s tříkomorovými srdcemi plazů a obojživelníků. Takové dítě (nebo v některých případech dospělý) má modrou barvu známou jako centrální cyanóza. Oprava těchto abnormalit je zaměřena na oddělení toků levé a pravé srdeční komory, pokud je to možné, takže umožňuje normální koncentraci kyslíku dostat se do tkání.