Proč nepřišli přepážky na Titanicu úplně nahoru? Jaké byly technické výzvy?

Nejlepší odpověď

Nešlo o technické výzvy, byl to jednoduchý kompromis mezi přežitím a funkcí lodi jako luxusního cestujícího liniové plavidlo.

Třída Olympic- byla vypracována v roce 1907. V té době už námořní architekti velmi dobře věděli, jak plně rozdělit loď aby to bylo „nepotopitelné“ – válečné lodě byly stavěny podél těchto linií s příčnými a podélnými přepážkami celé výšky po mnoho let. HMS Dreadnought , první „moderní“ bitevní loď, byla navržena tak, že její trup byl v roce 1905 bludištěm přepážek a vodotěsných palub.

Ale i když je přijatelné postavit takovou bitevní loď, pro osobní loď to jednoduše nejde. Bitevní loď může rozumně očekávat, že utrpí poškození nepřátelskou palbou jednoduše kvůli své roli. Schopnost odolat a potlačit takové poškození je jedním z jeho hlavních účelů, přičemž pohodlí a pohodlí posádky mají mnohem nižší prioritu. Lze očekávat, že se námořní námořníci potýkají s tím, že budou celé hodiny zavřeni za vodotěsnými dveřmi ve stísněných oddílech bez oken, nebo budou muset šplhat po strmých žebřících a společných chodbách a při pohybu po lodi pracně otevírat a zavírat vodotěsné dveře a poklopy. I když se jim to nelíbí, mohou být nuceni to smířit – mají rozkazy a dostávají zaplaceno.

Vodotěsné uspořádání osobní lodi je poslední obrannou linií pro vzácnou nouzovou situaci situace, která, pokud vše půjde dobře, nebude nikdy skutečně použita. Placení cestující, kteří mají na výběr z konkurenčních lodí, kam mají jít, pokud chtějí, požadují vzdušné, dobře osvětlené kabiny, velká otevřená veřejná prostranství, dlouhé chodby a velká schodiště, aby mohli snadno cestovat po lodi. I když lze očekávat, že námořní námořníci budou žít a pracovat na relativně malé části svých lodí, cestující na linkách se chtějí a potřebují potulovat mezi svými kajutami, jídelnami, salonky, kavárnami a promenádními palubami. Nemohou to udělat, pokud jsou v cestě vodotěsné dveře a paluby.

Přemýšlejte o nejvýraznějších prvcích Titanicu, jako je Velké schodiště, recepce D-Deck nebo prvotřídní jídelna. Žádné by nebylo možné s přepážkami plné výšky nebo vodotěsnými palubami. I menší prvky, jako jsou schodiště druhé třídy nebo jídelní salon, by byly méně opulentní, pokud by byl prostor trupu rozdělen přepážkami v plné výšce, a ubytování třetí třídy na dolních palubách by bylo téměř nemožné, pokud by byly v řadách kabin bylo od sebe odděleno (a jejich společných prostorech) přepážkami.

Taková opatření by rovněž narušila fungování lodi. Nakládání a ořezávání uhlí a topiči, kteří se dostanou z ubytování v ohništi do práce v kotelnách, by byla omezována nutností vylézt nahoru a dolů po více schodech, nebo by takové schodiště muselo být dostatečně malé, aby mohlo být utěsněno vodotěsnými poklopy . Musel by existovat nějaký způsob utěsnění hřídelí od nákladových poklopů na palubách studní až po nákladové kontejnery se třemi nebo čtyřmi palubami.

To vše v situaci, kdy by se nikdy nemělo stát.

Návrháři zcela správně prolomili kompromis a poskytli příčné vodotěsné přepážky třídy Olympic- , které vedly až k E Deck. To stačilo na to, aby loď přežila současné zaplavení jakýchkoli dvou vodotěsných oddílů nebo zaplavení předních čtyř oddílů. Měla také dvojité dno. Celkově to stačilo k přežití téměř jakékoli myslitelné události, od srážky s jinou lodí (je vysoce nepravděpodobné, že by došlo k porušení více než dvou sousedních oddílů), kolize na pastvě na přídi (je vysoce nepravděpodobné, že by se otevřelo více než čtyři přední oddíly) nebo uzemnění (je velmi nepravděpodobné, že by došlo k porušení dvojitého dna). Žádná civilní loď za posledních 100 let nic takového neutrpěla. Tento stupeň ochrany a rozčlenění je podstatně lepší než mnoho výletních lodí navržených v současnosti, z nichž mnohé jsou navrženy pouze podle „pravidla dvou oddílů“ pro stejný kompromis mezi komfortem a pohodlím cestujících a bezpečností. A navzdory této vysoké úrovni ochrany měla třída Olympic- stále ještě nad E-palubou zcela nezatížené prostory umožňující prostorné a luxusní vybavení pro cestující. Vypadalo to jako dokonalý kompromis.

Bohužel se Titanic ocitla v kolizi, která překonala nejhorší scénář předpovězený jejími staviteli – v nejméně pět oddělení bylo porušeno, možná šest a možná dokonce sedm podle toho, jak interpretujete svědectví různých přeživších. Žádná osobní loď od té doby nezpůsobila tolik škody v době míru v tak velké části své délky.Byl Titanic nahrazen téměř jakoukoli jinou slavnou námořní katastrofou ( císařovna Irska, Lusitania, Andrea Doria) s největší pravděpodobností by přežila.

Lusitania ve skutečnosti ilustruje, jak moc může být rozdělení do skupin špatné. Cunardské lodě byly navrženy s mnohem rozsáhlejšími vodotěsnými děleními, včetně podélné přepážky a vodotěsné mezipalubí, které by zabránily „převrácení“ záplav z jednoho oddílu do druhého, což by odsoudilo > Titanic. Bylo to proto, že jejich stavba byla dotována britskou vládou s podmínkou, že lodě budou navrženy podle vojenských specifikací, aby mohly v době války sloužit jako pomocné křižníky. Ale když byla Lusitania torpédována, znamenala podélná přepážka zaplavení na jedné straně lodi, což způsobilo, že se rychle naklonila do nebezpečné míry. Netrvalo dlouho a loď se naklonila natolik, že začala zaplavovat shora dolů nevodotěsným tvarováním trupu a otvory, což zcela vyvrátilo její „vynikající“ vodotěsný design. Potopila se za pouhých 18 minut, zatímco Titanic, s rozsáhlejším poškozením a „horším“ designem zůstal na hladině déle než dvě hodiny.

Odpověď

Dobře, tady je CELÝ příběh …

Potopení Titanicu bylo primárně CHYBA ŘIDIČE – takže by to bylo na BUDE MURDOCH. Potopení však bylo „dokonalou bouří“ (v klidných mořích) COCK-UPS. Je tedy třeba zaujmout širší pohled.

Před sto lety vzal „nepotopitelný“ Titanic asi 15 000 duší do skříňky Davyho Jonese. Od té doby došlo k mnoha dalším námořním katastrofám, ale žádná nezachytila ​​představivost veřejnosti, jako ta, která předstihla Titanic. A od té doby zuřily hádky o PŘÍČINĚ tragédie.

Nikdy nebyl žádný nedostatek informací – ve skutečnosti byla sága s nimi DELUGED. Zainteresované strany tedy mají na výběr z mnoha příčin.

Plášť trupu a / nebo nýty. Byly některé nebo oba nestandardní? Zdá se, že ne – vzhledem k tomu, že nyní víme, že ledovec NEVYDĚLAL dlouhý plátek trupu Titanicu. Pouze otevřela řadu štěrbin těsně nad jejím kýlem. A protože mechanický nýtovací stroj nemohl DOSAHOVAT tam dole, musely být nýty vtaženy RUKOU – a nýtovací stroje nemohly používat ocel, takže to muselo mít co do činění s litinou.

V každém případě její sesterská loď, Olympic, byla prakticky totožná a trvala dvacet pět let bez incidentů.

Byl to ten zatraceně skvělý ICEBERG, se kterým si pokovování a nýty nedokázaly poradit.

Počasí. To nepochybně hrálo roli. Když došlo k havárii, Titanic se paril téměř na plný náklon. A proč ne? Oceán byl plynulý a viditelnost byla nekonečná.

Ale to bylo klamné. Faktem bylo, že počasí bylo PODROBNÉ. Přímo na vrcholu Titanicu byla zaparkovaná mohutná vysokotlaká zóna. A teprve nedávno se objevil faktor, který nebyl znám dvěma vyšetřováními, která se v té době konala. Kvůli této zóně byl Titanic obklopen studenou vodou MIRAGE.

Všichni dobře známe přeludy, ke kterým dochází za HORKÉHO počasí – kde se světlo láme tak, že se horizont zkresluje. Země odráží oblohu. A v tu osudnou noc takový stav znemožňoval komunikaci Aldisovy lampy mezi Titanicem a nedalekým Kalifornčanem.

Rovněž to bránilo vyhlídkám Titanicu vidět ledovec, dokud nebyl nebezpečně ZAVŘENO. Fata morgána to účinně ZATVORILA.

Což nás přivádí natolik přirozeně – k vyhlídkám. Fred a reg. Dva chlapi nahoře ve vraním hnízdě.

Kvůli kohoutku (? – viz dále) v Southamptonu byl jejich dalekohled zavřený ve skříni. Je nepravděpodobné, že by zlepšili schopnost mužů vidět ledovec jasněji – ale zastínili by mužům OČI a zabránili by jejich roztržení. Což museli udělat, protože Titanic se choulil rychlostí asi dvacet pět mil za hodinu ledově studeným vzduchem.

Dalším faktorem bylo to, že kdyby moře NENÍ hladké, bílé vlnky by lapovaly hrany ledovce, díky čemuž je lépe vidět.

Běžná mylná představa byla, že spěch Titanicu spočíval v tom, že její majitelé chtěli, aby překonala rekord v křížení a popadla Modrou stuhu od Cunarda. To nikdy nebyla pravda. Titanic byl VĚTŠÍ než jakákoli loď Cunard – ale nikdy nemohl doufat, že je porazí TIME.

Další mylná představa byla, že kormidlo Titanicu bylo příliš MALÉ. I to je bollocks – to bylo dost velké, aby sloužilo účelu, pro který bylo navrženo. Ale o tom později.

NEJVĚTŠÍ omyl se týká záchranných člunů Titanicu.Bylo řečeno, že jich bylo jen dost pro cestující první a druhou třídou – a že chudí pitomci uzamčení v řízení byli považováni za VÝDATNÍ.

Nesmysl! Ani v roce 1912 by to neprošlo. Pravdou je, že plebs v řízení byl oddělen od šlechticů nahoře, protože mnozí měli sortiment CHOROB. Když parníky zasáhly New York, velcí nemytí byli vyloženi na Ellis Island, kde byli delousováni a zkontrolováni, než jim bylo umožněno míchat s Američany. Pak by Krásní lidé vystoupili na Manhattan.

A pokud jde o záchranné čluny, nikdy neměli v úmyslu vzít VŠECHNY cestující najednou. Titanic byl postaven speciálně pro severoatlantický běh – v té době VELMI rušný mořský pruh. V případě problému se pouze očekávalo, že záchranné čluny OPRAVÍ cestující na jinou loď v štafetách.

Ale bohužel, když se Titanic odrazil od tohoto ledovce, nebyly na dosah žádné lodě – kromě Kalifornský.

Och, Kalifornský. Její příběh je smutný. Mohla SNADNO sundat pasažéry Titanicu – alespoň ty, pro něž v záchranných člunech nebylo místo. Její problém byl v KOMUNIKACI.

Zpět na Titanic, rádio předešlého dne zasáhlo. A její radista se zoufale snažil odstranit nevyřízené zásoby většinou triviálních zpráv určených pro Ameriku. Když tedy špatně vyškolený radista v Kalifornii zavolal na varování ohledně ledovce, operátor Titanicu byl jeho signálem ZBROJEN, loď byla mnohem blíž než Newfoundland.

Problém mohl vyrovnat jednoduchý omezovací obvod, ale taková v roce 1912 neexistovala – což vyústilo v ostrou výměnu mezi dvěma rádiovými muži – a poté operátor v Kalifornii vypnul svůj set a šel spát. O patnáct minut později si radista Titanicu přál přát si, aby byl civilnější.

Ve skutečnosti to Kalifornčan tak skoro ZACHRÁNIL. Kromě toho, že se jeho důstojníci pokoušeli signalizovat Titanic, jeden se zastavil u jejich rozhlasové místnosti, právě když Titanic sestupoval, aby zkontroloval provoz – ale strojek, který umožňoval příjem, doběhl. Důstojník o tom nevěděl. Jediné, co slyšel, bylo ticho.

K tragédii přispělo – nebo zhoršilo – mnoho dalších faktorů.

Dost na to, aby zaplnil knihu. Ale protože jich je již STOLET k dispozici, tento spisovatel k nim nechce nic přidávat.

Ne, důvodem, proč píše tuto monografii, je to, že dvacet let působil jako profesionální ŘIDIČ (každého druh vozidla, za každého počasí, na silnici a v dopravních podmínkách – včetně offroad – téměř milion mil) a vidí Titanic jen jako další vozidlo.

Měl motory a volant – takže bylo to vozidlo.

A první nezbytností pro bezpečnou jízdu je VIDITELNOST. Nemá smysl orat celou noc, pokud neuvidíte, pokud vás to zastaví, nebo se alespoň otočíte.

Tak by Titanic měl mít na svém předním konci připevněné krvavé HLEDACÍ SVĚTLA. Tato technologie existovala v roce 1912 a neexistovali žádní blížící se motoristé, kteří by sténali o tom, že budou oslepeni.

A její rozhledny měly mít OCHRANU OČÍ proti počasí. Jednoduché brýle by to udělaly. Nebo brýle jako ty, které nosí Bono. Titanic ZÁVISEL na těchto dvou mužích ve vraním hnízdě – jejich oči byly JEJÍmi očima.

Navíc vraní hnízdo mělo být blízko horní části předního stožáru – ne do poloviny.

Což nás přivádí k jádru věci. ŘIDIČ Titanicu.

Ale není to tak jednoduché, jako když tento kronikář v Norfolku házel potmě po dvouproudých venkovských silnicích a vyhýbal se jelenům. Ne, Titanic měl NĚKOLIK řidičů.

Mezi nimi byl i její první důstojník – výše zmíněný Will Murdoch.

Po obdržení ledového výkřiku udělal dvě věci. Kdyby udělal jen JEDNO, byl by Jim Cameron dnes o miliony dolarů chudší. Ale bohužel poté, co nařídil řidiči, aby dal Titanicu plné kormidlo (ve skutečnosti VPRAVO – v té době byla kola lodi konfigurována jako kormidla), telegrafoval strojovnu, aby ji uvrhl do REVERSE.

( Californian dříve udělal totéž a těsně se VYHNAL ledovci – poté se jeho kapitán rozhodl na noc ZASTAVIT).

Ale opět byl tento manévr mnohem méně snadný než otočení ruční brzdy AUTO. Kormidlo bylo OBROVSKÉ, a proto poháněné motory trvalo nějakou dobu, než zareagoval. A dole v pekle, které bylo strojovnou Titanicu, musel hlavní inženýr reagovat na tři zvony a poté nařídit, aby byly vypnuty dva hlavní motory – a pak zpět, v opačném směru.

Výsledek to vše bylo, že Titanic začal otáčet teprve šestadvacet sekund, než zasáhla svou nemesis. To nestačilo.

A přesto to MOHLO být. Titanic měl tři šrouby (vrtule). Vnější dva poskytovaly tah – ale neměly kormidla. Nepotřebovala je však.Veškeré její manévrování v přístavech bylo prováděno vlečnými čluny. Pouze vrtule CENTER měla kormidlo (pro drobné korekce kurzu), ale zde nastal problém.

Motor, který ji poháněl, byl TURBÍNA, která odvozovala svoji sílu od ostatních dvou motorů. A to mohlo jít jen Vpřed. Jakmile motory uvrhly zpátečku, středová vrtule se jednoduše ZASTAVILA.

Nyní pro ty, kteří nikdy neřídili motorový člun, dovolte tomuto rypadlu něco VYSVĚTLIT. Voda procházející kormidlem odchýlí člun jen okrajově. Většinu točivé síly ovlivňuje voda, která je poháněna kolem kormidla pomocí PROP.

Stříká to POBOČKY.

Chcete-li na lidi při řízení motorového člunu udělat dojem, dobrý způsob je VÍTĚT svou loď do strany a unášet ji do mola. A pokud otočíte volantem a POTOM vyříznete motor, lze toho dosáhnout. Pokud však motor PRŮBĚHU vyříznete a POTOM roztočíte kolo, narazíte bezhlavo NA Molo.

A při tom se podívejte na správnou prat.

Proto by MĚL MĚDĚT udělal jen křičet, nechal plné kormidlo – a nechal všechny motory BĚŽÍCÍ (i když kdyby mohl zastavit jen levý BEZ snížení výkonu na STŘEDNÍ, tím lépe – stacionární levý šroub by poskytl DRAG).

Alternativně, kdyby věřil, že nedokáže otočit Titanic včas, mohl nechat kolo tam, kde bylo, a jen nařídit plný zpětný chod hlavních motorů. Titanic by stále narazil na ledovec – hlava na hlavě – ale zmačkal pouze prvních pár oddílů.

ŽE by pravděpodobně přežila.

Je však snadné říci, že dnes, vědět, co víme. Faktem je, že v roce 1912 nikdo nikdy neměl rozříznutou loď úderem ledovce (nebo dokonce od té doby), takže kapitán Smith by musel říct Murdochovi několik vážných slov, protože byl odhoden z palandy najít jeho zbrusu nová loď nyní měl plochý čenich.

Zatímco kdyby si objednal zatáčku BEZ couvání motorů, mohl by to ODŮVODNIT – z důvodů uvedených výše.

Takto jeho nejlepším řešením by bylo, kdybyste pouze zasáhli levé plné kormidlo (a možná vyřízli levý motor) doufali, že Poseidon bude mít dobrou náladu – a pak, pokud se Titanic vyhne ledovci, zpomalte sakra DOLŮ.

Kdyby to Murdoch právě udělal, všechny ty okolnosti, které se spikly, že zmrazily a utopily kolem patnáct set lidí – většinou chudých imigrantů, kteří jen hledali lepší život – by se pravděpodobně nepočítali.

Titanic mohla dorazit do New Yorku, aniž by její cestující věděli o katastrofě, kterou těsně minuli. Možná o několik hodin později – ale přijeli by.

Takže to byla chyba Murdocha.

Měl však polehčující okolnosti. Jako vysoce zkušený námořník neměl jeho námořní dovednosti – a iniciativa – obdoby. Ale té noci mohlo být jeho uvažování kompromitováno.

Zatímco Titanic nakládal v Southamptonu, její zaměstnanci byli „přeskupeni“. Není jasné, zda to bylo na příkaz kapitána Smitha nebo White Star Line. Výsledkem však bylo, že Henry Wilde byl povolán do týmu Olympic jako hlavní důstojník Titanicu.

To znamenalo, že Murdoch dostal dočasnou DEMOTION k prvnímu důstojníkovi, zatímco Charles Lightoller byl zatčen z prvního na druhého důstojníka – a, jako koncový míč na Newtonově kolébce, druhém důstojníkovi plavidla, byl Davy Blair odrazen ven.

Nyní, když se Titanic blížil ke svému osudu, měl Murdoch čtyři dny na asimilaci této pohoršení – a na přizpůsobení jeho tělesné hodiny k novému soupisce.

Ale byl v tu noc pořád ZNĚJŠÍ? A / nebo unavený, je téměř půlnoc? Jako hlavní důstojník by pravděpodobně sloužil na směně DEN (místo toho by měl službu Lightoller) a byl by v té době zastrčený v BEDu.

Je dobře známo, že řízení je naštvané a / nebo unavený NENÍ dobrý nápad.

Takže to byla STÁLE chyba Murdocha.

Ale před uzavřením tohoto účtu je třeba zmínit poslední zvědavou událost.

Davy Blair mohl mít ještě VÍCE důvodů, aby se cítil ponížen přeskupením než Murdoch. Jeden účet má na můstku kapitána Smitha, který oznámil své snížení úrovně Murdochovi a Lightollerovi – a poté řekl Blairovi (v přítomnosti ostatních mužů), že si s ním přeje mít soukromé slovo.

Nikdo přesně neví co řekl Blairovi, ale výsledkem bylo, že Blair byl poslán zabalený – doslova. A během balení se mu podařilo „omylem“ zabalit KLÍČ do skříňky, která obsahovala dalekohled určený pro vyhlídky, Freda a Reg.

Udělal to v záchvatu PIQUE?

Je zřejmé, že by věděl, že důstojník mohl snadno nechat rozbít skříňku technikem (ale Titanic byl výprask NOVÁ loď) nebo jednoduše poslal pár z mostu. Nikdy tedy nenapadlo ani jednomu z vyšetřování, aby s tím udělal velký problém.

Předpokládejme však, že klíčový incident „nesprávného umístění“ byl úmyslný?Představte si, jak by se Blair cítil po zbytek svého ŽIVOTA, protože věděl, že nejenže tragédii unikl – ale mohl ji skutečně ZPŮSOBIT?

Au.

Klíč stále existuje. Naposledy ji koupila – za devadesát tisíc GBP – klenotnická společnost v Číně. Někteří lidé tvrdí, že dokážou přijímat „vibrace“ z předmětů a artefaktů, které odhalují myšlenky lidí, kteří ji drželi.

Možná by nám jeden z TĚCH lidí mohl říct CELOU pravdu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *