Nejlepší odpověď
Výrazná zvuková jednotka jazyka, kterému se říká, se nazývá foném. Je charakteristický, protože se jedná o nejmenší jednotku ve zvukovém systému jazyka. Jednotka další v hierarchii se nazývá slabika, která může mít jeden nebo více fonémů.
Pokud má slabika pouze jeden zvuk, je nejpravděpodobnější samohláska, např. Já, ach atd. Samohláska je výraznější než souhláskový zvuk v slabice. Z tohoto důvodu se mu říká jádro , protože drží ústřední pozici v slabice. Souhlásky jsou volitelné a zaujímají okrajovou pozici v slabice.
Přítomnost jádra (samohláska) je v slabice nutná právě proto, že odpovídá na hrudní puls. Slabiku lze tedy definovat také ve smyslu svalového pohybu vytlačujícího vzduch z plic. Abychom to ještě více zjednodušili, můžeme říci, že můžeme mít pouze jednu samohlásku ( jádro ) v slabice, i když v ní můžeme mít jednu nebo více souhlásek .
Znamená to, že počet samohlásek ve slově se rovná počtu slabik. Slova jako man, beat, it, see, street, text atd. jsou jednoslabičná, protože mají pouze jeden samohláskový zvuk. Můžeme také vidět, že souhlásky jsou volitelné a okrajové v slabice. Ve slově ulice jsou tři okrajové souhlásky / s /, / t / a / r /, samohláska (jádro) a okrajová souhláska / t / .
Pokud má slovo dva samohlásky, znamená to, že má dvě slabiky. Slova kapitán, mistr, učitel, lékař, dychtivý, kanál, asi, potěšení atd. Jsou dvě slabiky protože mají v sobě dva samohlásky.
V některých slovech může souhláska fungovat také jako jádro, protože slabá samohláska prostupuje následující souhláskou, např. / n / a / l / ve druhé slabice tlačítka a bitvy . Slabá samohláska shwa ve druhé slabice těchto slov proniká do / n / a Zvuky / l / . Taková souhláska, která funguje jako jádro, se nazývá slabičná souhláska.
Odpověď
Existují příklady? Existuje nepochybně a nezvratně příkladná slovní zásoba.