Nejlepší odpověď
Ani jedno z hláskování není špatné a oba přesně znamenají totéž . Barva je pravopis používaný ve Spojených státech. Barva se používá v jiných anglicky mluvících zemích.
- Při výběru mezi color a color , mějte na paměti, že obě hláskování jsou správná.
- Preferována je kratší, color . pravopis ve Spojených státech.
- Zbytek anglicky mluvícího světa používá delší formu color .
Slovo barva má své kořeny (nepřekvapivě) v latinském slově color . Do střední angličtiny se dostalo prostřednictvím anglo-normanské barvy , která byla verzí staré francouzské barvy . Současný rozdíl v pravopisu mezi americkou a britskou variantou je připisován (nebo občas obviňován) Noahovi Websterovi, americkému lexikografovi. Ve snaze o nastolení americké nezávislosti a identity v jazyce implementoval Webster řadu pravopisných reforem v Kompendentním slovníku anglického jazyka , který vydal v roce 1806.
Barva nebo Barva —Který pravopis byste měli použít?
Existuje několik způsobů, jak si vybrat, který pravopis použít. Můžete si například vybrat pravopis, který převládá v zemi, ze které pocházíte – pokud jste Američan, použijte barvu . Pokud jste z kterékoli ze zemí Commonwealthu, použijte color . Pokud angličtina není vaším prvním jazykem, použijte pravopis, který vás naučili.
Můžete se také rozhodnout přizpůsobit pravopisu, který preferuje vaše publikum. Pokud píšete pro Američany, použijte pravopis, který preferují. Pokud píšete něco pro Brity, Australany nebo Kanaďany, použijte pravopis, který dávají přednost.
Pokud si stále nejste jisti, který z nich si vybrat, nebo pokud píšete pro mezinárodní publikum, nejlepší je vybrat jedno z hláskování a držet se ho. Jinými slovy, zvolte konzistenci.
Odpovědět
Pokud dokument, který píšete, musí odpovídat britským pravopisným standardům, použijte „color“. Pokud dokument, který píšete, musí odpovídat pravopisným standardům USA, použijte „color“.
Při formálním psaní se snažte zachovat v každém dokumentu příslušnou pravopisnou konvenci, např. Barva, hliník, průjem, pediatrie jít do stejného dokumentu pomocí britského pravopisu a barva, hliník, průjem, pediatrie přejít do stejného dokumentu podle pravidel pravopisu v USA.
Pokud vaše psaní není formální, pravděpodobně to příliš nezáleží. Už jsem je viděl spletené. V některých případech, dokonce i při formálním psaní, pokud předmět dokumentu porovnává něco mezi USA a Spojeným královstvím, můžete je záměrně promíchat.
Bohužel pro studenty angličtiny to znamená, že by mohli považuji za nutné naučit se dvě různé sady pravopisu a vědět, která je která. Bohužel se mezi pravidly USA a normami Spojeného království liší nejen pravopis, ale také gramatika, slovník a výslovnost. Rodilí mluvčí budou jednoduše následovat místní konvenci, kde žijí. Na některých místech (např. V Kanadě, Singapuru atd.) Se mohou standardy použití setkat i místně. Naštěstí však vzdělaní mluvčí v USA a Velké Británii zřídka považují toto za hlavní problém v komunikaci.
Angličtina není jediným jazykem, který to zažívá. V současné době žiji v Hongkongu a musím se rozhodovat, zda použít zjednodušené nebo tradiční čínské znaky a zda použít terminologii společnou pro konkrétní místo. Předtím jsem žil v Malajsii a naučil se trochu malajsky, poté jsem musel jet na pracovní cesty do Indonésie. Bahasa Malajsie a Bahasa Indonésie jsou vzájemně srozumitelné a vycházejí ze stejného malajského jazyka, liší se však pravopisem, gramatikou, slovní zásobou a výslovností. Poslouchal jsem jazykové pásky vyučující evropskou portugalštinu a někdy jsem se účastnil setkání v Macau vedených v portugalštině, poté jsem cestoval na měsíc do Brazílie. Po mnoho let jsem studoval francouzštinu na pařížském standardu, ale když jsem žil v New Yorku, často jsem cestoval do Montrealu a Quebeku.
A pak je tu španělština, nemluvě o arabštině.
Jakýkoli jazyk používaný jako mateřský jazyk ve více zemích bude mít odlišné standardy a konvence.